Jak už víte,chodím cvičit na Břevnov a mám složenou zkoušku ZZO.A protože mne to celkem baví/teda obrana jo,poslušnost je nuda/dohodla se panička že budem jezdit na Dobříš a ještě mi sehnala lekce obrany a stopování u nás na chatě.Takže si ted "šupáka"užívám a prý se hodně lepším.Dokonce už umím revír,i když mi není jasné proč mám běžet za prázdnou zástěnu,když dobře vím,že tam nikdo není a mám se tím zdržovat..Někdy lidem fakt nerozumím.Občas za to udělám paničce radost nějakou pěknou stopou.Teda já umím stopovat dávno,ostatně jako každý pořádný pes,ale když má radost jak mne to naučila nebudu jí to přeci kazit.Zvlášt když mi ted na stopu dává párečky...Takže ted budem pilně trénovat a snad v listopadu nebo určitě na jaře složíme nějakou tu zkoušku.4.10-V mé výcvikové kariéře nic nového,takže jen krátce.Zatím pilně trénujeme stopy a obranu.Musím se pochlubit,že už mi to docela jde,zvlášt ten salámek na stopách mne moc baví.Jen mne pěkně štve že když už toho šupáka na obraně chytím,zas po mne panička chce,abych ho pustila.No fakt to nechápu a tak zatím na mne nějaké"pust"moc neúčinkuje.Prostě dělám jako že to slovo opravdu slyším prvně v životě.ZKOUŠKY ZM-TUCHORAZ.4.11.2007 V neděli zvonil paničce budík už ve 4.ráno.Nejdřív jsem myslela,že jde do práce a tak jsem se klidně přesunula do postele a chtěla pokračovat ve spaní.Najednou ale koukám,že bere batoh,vodítka a další moje věci a když vzala klíče od auta bylo mi celkem jasný že ze spaní nic nebude.V autě jsem ještě chvílku sledovala kam že se to jede,ale spánek byl silnější a tak jsem za chvíli spinkala jak zabitá.Občas mne vyrušilo šustění mapy,to když panička opět hledala cestu,ale jinak pohoda.Kolem půl sedmé jsme dorazily do Tuchorazy-což bylo docela s podivem,při rychlosti jízdy tak 30.km/h,dvakrát projeli vesnicí a cvičák nikde.Panička se chtěla někoho zeptat,ale on každý normální člověk v neděli spí,takže to vzdala,zaparkovala mezi polema a šla volat kam že to máme vlastně jet.Ukázalo se že tak trochu bloudí všichni a že cvičák jsme dávno minuli.Pravda byl u silnice,ale potmě jaksi nebyl vidět.Na cvičáku jsem radostně vylítla z auta a když jsem zahlédla Davida-to je náš figurant,bylo mi jasný,že bude nějaká zábava.Ale ono nic.Zas mne zavřeli do auta a odešli.Prostě vrchol drzosti.Panička se pak pro mne vrátila,povídala něco o zkouškách,a že jedem na stopu,což mi bylo srdečně jedno,protože já chtěla jít na šupáka nebo aspon blbnout s kámošema.Když jsme dorazili k louce na stopy a panička viděla že je plná myšich děr a krtčích kopečků,bylo jasný že je zle.Honit myši mne totiž moc baví.Šla teda našlápnout stopu a vyrazili jsme.Chvilku jsem dělala,že vůbec nevím o co jde,ale pak jsem si řekla,že jí přece jen udělám radost a vyrazila svojí obvyklou tryskovou stopovací rychlostí.Myší jsem si nevšímala a když jsem slušně přešla i lom,panička si oddechla.A to fakt neměla dělat,protože já měla v záloze něco,co jsem jí ještě nikdy nepředvedla.Ve své horlivosti se zavděčit a taky abych už to měla za sebou jsem tak letěla,že jsem přeletěla i předmět šla dál po stopě.No panička i rozhodčí ho viděli,já teda taky,ale připadalo mi zbytečný se tím zdržovat.Prostě za stopu jsme dostali 32 bodů a protože nejmín bylo třeba 35 zkouška pro nás skončila.Ale nebyla jsem sama,Xandy zas hledal myši a taky vypadl.A to už má 2 zkoušky.Pak už jsme jen čekali až ostatní dokončí poslušnost a obrany.Šlo to celkem rychle-nejdřív vypadla Gipsy,která se rozhodla,že povel volno je dobrá věc k sežrání rozhodčího a fakt to myslela dost vážně a pak na obraně další fena,které se nechtělo vúbec kousat-což teda nechápu.Nakonec zkoušky udělala jen Dariela-gratuluji a i chudák rozhodčí byl trochu zoufalý.Ono když z 5.psů zbyde jeden...Já se mezi tím nudila v autě,průběžně se přesouvala na přední sedačky a protože bylo trošku bahno,za chvíli to tam vypadalo jak na poli.Nakonec mne přece jen na toho figuranta pustili,abych měla nějakou radost a mohlo se jet domů.Panička se mnou chvíli nemluvila,povídala dokonce něco o debilech-což považuji za super drzost,ale já vím jak na ní.Večer jsem se uložila na gauč,dala jí hlavu na klín a bylo po naštvání.Jen mi ted vyhrožuje,že budu celou zimu tu stopu trénovat,tak doufám že brzo napadne sníh a bude nejmín do dubna,abych měla klid.ZKOUŠKY ZOP LETY 18.11Byla neděle a budík nám zazvonil už v půl šesté-to bylo zvláštní.Zvláštní bylo taky to,že panička se neválela ještě půl hodky jako obvykle,ale hned překypovala aktivitou.Já teda dělala jako že spím,protože jednak tak brzo nevstávám a pak jsem byla tak trochu uražená,že mne nechala v sobotu doma a šla na výstavu.No ale když začla balit můj výletní batoh a věci do auta už jsem z toho pelechu vylezla,aby mne náhodou doma nezapomněla.Následovala krátká vychajda v parku a už se jelo.Cesta proběhla celkem klidně,panička měla půjčenu GPS navigaci,tak odpadlo věčné zastavování a hledání v mapě.Tím pádem mne nic nerušilo a mohla jsem v klidu pospávat.V Letech jsme zaparkovaly u cvičáku a panička šla zjistit situaci.Mne teda klidně nechala v autě-tak jsem si aspon přelezla na přední sedadlo-jen at vidí.Když přišla povídala něco o tom,že jdem poslední,když teda hárám.No mne to bylo fakt jedno,protože ve vedlejším autě byl krásný kanadský ovčák a tak jsem měla uplně jiné starosti.Pak mne ale opravdu naštvala-vzala mne na procházku,ale na opačnou stranu než šli všichni ostatní.A navíc na vodítku.Tak to byl vrchol!!Pak jsem zas byla nacpaná do auta a čekaly jsme až na nás přijde řada.Kolem poledne konečně nastal náš čas.Cestou z auta jsme potkaly toho krasavce,ale byla jsem násilím odvlečena na cvičák a už to začlo,Při přivolání jsem chvíli přemýšlela jestli se nemám paničce pomstít a jako ohluchnout,ale představa,že mne bude dalších půl roku otravovat s výcvikem...nic moc.Tak jsem radši poslechla.Další cviky jsem už zvládla s přehledem,odložení bylo fakt nuda.Následovalo cvičení ve skupině,to jsem trochu ožila,ale jen do chvíle než jsem zjistila,že se mnou cvičí samé fenky.No chápete to?!Chůze po nepříjemném materiálu byla v pohodě,nakonec jsem na ledasco z Prahy zvyklá.Ale pak následovala zrada.Byl mi nasazen košík a nějaký cizí chlap se na mne začal sápat jako že mne ponese.No řekněte,copak jsem nějaký pudlík?To si nedovolí ani panička.Tak jsem se vzpírala a různě kvičla-no byla z toho 0.Ale panička to čekala,tak ani moc nenadávala.Nakonec jsme dostaly 85 bodů a prospěla jsem velmi dobře.Naštěstí,protože jinak bych s tou svou doma nevydržela.Cestu domů jsem pěkně prospala,doma dostala plno dobrot co panička den předtím dotáhla z výstavy a zalezla do pelechu.Po tak náročném dni jsem spala jako mimino a zdálo se mi jak běhám kolem Berounky s tím krásným kanadským fešákem z vedlejšího auta,bez paničky,bez vodítka.....
