11.7 Tak jak tak koukám opravdu jsme s paničkou mé stránky dost zanedbávali.Ale to víte akcí je hodně a jeden nestíhá na všechno dohlížet.Takže jen krátce co podstatného se událo.Jaro jsme prožili celkem v poklidu.panička usoudila že cvičení už budem trochu flákat/to mi teda docela vyhovuje/a víc se zaměříme na stopy,protože chcem složit ještě FPr3.Teda aby bylo jasno,chce panička,mně je to tak nějak šumák.Jen teda nevím jak dlouho jí to bude bavit,protože si stopy stále nepamatuje a navíc jí nebaví na poli čekat až stopa zestárne.Mně teda stopa celkem baví protože dostávám salám a ten já ráda.Taky chodíme stále na obrany,ty mně teda baví ze všeho nejvíc.Se začátkem léta jsem byla trochu nemocná.Bolelo mne bříško a panička mne podezřívala že jsem něco sežrala.jak se později ukázalo tak právem.Představte si že mně dotála na RTG,ještě si přizvala posilu aby mne jako držela/to bude mít ještě dohru/a ukázalo se že mám ve střevě nejspíš kus kosti.Naordinovali mi injekce a hladovku.Teda rentgen bych jim odpustila,injekce taky,ale dva dny bez jídla to teda v žádném případě.Příště je prostě pokoušu a bude.Bříško se naštěstí uzdravilo a panička místo toho aby mi dala pokoj,dotáhla mně na veterinu znovu-na očkování.Teda to už byl opravdu vrchol,ale holt co zmůžu proti přesile.Tím naštěstí ošklivé věci skončili a ted už si jen užíváme krásného počasí.jezdíme na výlety,chodíme plavat,jezdíme na chatu.A taky mám nového kamaráda-s Benjim ted bydlí malý jezevčík Vigo.Já si teda nebyla napoprvé moc jstá zda je to pes nebo morče,ale Vigo mně přesvědčil že má sebevědomí na rozdávání,vůbec se nebál.Myslím že do naší výletovací party skvěle zapadne a ještě nám všem ukáže ,Za pár dní odjíždíme na výcvikový tábor do Heřmanova městce kde se zas určitě sejde super parta a už se s paničkou moc těšíme.Takže přejem všem krásné léto,dávejte na sebe pozor.A až bude venku počasí že by psa nevyhnal nadiktuji paničce naše zážitky/už si taky chudák moc nepamatuje/a všechno vám popíšem.
Tak tady máme nový rok.Ten lonský byl docela povedený-aspon já si to myslím a zakončili jsme ho moc příjemně.Den před štědrým večerem jsme vyrazili na procházku s Benjim a jeho paničkou Luckou na Voděradské bučiny.Jeli jsme autobusem a zase autobusem-řeknu vám cesta teda dost nuda.Vystoupili jsme někkde v polích-to si teda myslela panička-nakonec zjistila že to kolem nejsou pole ale vypuštěné rybníky.No taky holt nemůže vědět všechno.Počasí nebylo nic moc.Sice plno sněhu,ale mlha že les vypadal sám o sobě dost strašidelně.A to paničky ještě nevěděly to co mi s Benjim.Oni totiž mají dost špatný nos takže ty divočáky schované v křoví fakt necítily.Až když Benji začal štěkat došlo jim že by neměly obdivovat krásy přírody,ale malinko zrychlit.No já bych je chtěla vidět kdyby ta prasata vylezla.To by možná byly rychlejší než olympijský vítěz.Jinak se procházka náramně povedla.Teda mluvím za sebe,paničky už ke konci byli nějaké unavené a Benji obalen sněhovými koulemi tak že jeho chůze vypadala dost legračně. Štědrý den jsme prožily tak nějak v klidu.Procházka,večeře a samozřejmě dárky.Dostala jsem velkou plyšovou žirafu co vydává velké množství zvuků.Teda podezřívám paničku že jí chtěla spíš koupit na hraní sobě aspon podle toho jak z ní byla nadšená.Aby se teda neřeklo tak jsem si s ní celý večer hrála,ale mezi námi balík s jídlem by mi udělal větší radost-ale to jí neříkejte.Další dva dny byla panička v práci a já odpočívala. Před silvestrem jsme vyrazili na tradiční procházku.Už třetí rok vždycky kolem vánoc vyrážíme s Majkym,Benjim,Bustym a Žufrikem na výlet.Paničky teda berem taky protože kdo by nám platil jízdenky,nosil dobroty a tak.Tentokrát jsme vyrazili na okruh Klánovickým lesem.Procházka byla fajn-Busty se zamiloval do Majkyho a celou dobu se mu snažil vyznávat lásku.Majky se mu zas snažil vysvětlit že opravdu není fenka.Žufrik pro změnu vyznával lásku své paničce a to dost nepřehlédnutelně.A Benji trpěl na vodítku aby neutekl za zvěří protože poblíž byla trat.No a já jsem si tak prostě šla a vše kontrolovala.Bylo to moc fajn,jen paničkám prý byla malinko zima-asi příště seženem ty divočáky a hned se zahřejí. No a další den jsme vyrazili už jen s Benjim do Krčského lesa.jestli v Klánovicích byla paničkám zima tak tady bylo jak na Sibiři.Což teda dvounohé zjistily hned po opuštění metra.Stromy ojíněné jak v pohádce,čerstvý sníh,-12-prostě romantika.Hned na začátku jsme narazili na srnky.Chytla jsem moc hezky stopu a co myslíte-místo aby mne pochválila jak krásně stopuju začala hystericky řvát-ke mně!!Tak jsem teda poslechla,ale moc to nechápu-tak mám jako stopovat nebo ne?Pak mi chvilku vyhrožovala vodítkem a taky tím že jestli zdrhnu tak ona mne po utulcích hledat nebude.No tomu tak věřím,vždyt co by beze mne dělala.Ale nevydržela dlouho,takže jsem za chvíli zas běhala na volno.Pravda-zvěř už jsme žádnou nepotkali takže fakt nevím jak to s tím stopováním vlastně je.Procházka to byla fajn a rády si jí zas někdy zopakujem.Teda my chlupatí,jak paničky to opravdu nevím-prý se rozehřívaly ještě večer- No a potom už jen Silvestr.Ten já teda fakt nemusím,protože všude bouchají petardy,rachejtle a já je nemám vůbec ráda.Radši jsem doma zalezla paničce do postele a všechno prospala.
17.10 minulý víkend jsme vyrazily na procházk
u okolím Jílového.Sraz byl jako tradičně na nádraží a kromě mých kamarádů kokrů Benjiho a Tedyho se sešla pestrá směs různých loveckých plemen a samozřejmě moje maličkost.Tak někdo tu smečku musel hlídat a já jako ovčácký pes mám k tomu plnou kvalifikaci.Věkové složení čtyřnohých učastníků bylo taky více než pestré-od dvou čtyřměsíčních štěnat až po jedenáctiletého psího důchdce,který na svůj věk vůbec nevypadal a v aktivitě předčil i některé mládežníky.Paničky objednali krásné slunečné počasí a tak se nám šlapalo moc dobře.V okolí Jílového je dostatek polí a luk takže se smečka okamžitě rozprchla a paničky se jen strachovali abysme nepřihnali například stádo prasat.Zvěř nejspíš při pohledu na naší smečku usoudila že zůstane v ukrytech a tak jsme nepotkali ani zajíčka-škoda,mohla být pořádná zábava.U místní rozhledny jsme udělali skupinové foto-moc mi to tam mezi kokříky sluší,někteří si procvičili aport-do toho jsem se zapojila i já a aport zdárně kradla/mně teda normálně moc nezajímá,ale představte si že tenhle byl celý chlupatý a vypadal jako zajíc/a šlo se pomalu domů.Takže závěrem musím konstatovat že štěnátka byla celou cestu v pohodě a ani hystericky neječela když na ně někdo z nás omylem šlápl,jejich paničky byly taky v pohodě a vše braly s humorem,retrívr Indy na nikoho nevrčel a zvládl i skupinovou fotku-což moc potěšilo jeho paničku,ostatní se bezva vylítali...Prostě skvěle strávený den.Na nádraží jsme se rozloučily a my s paničkou ještě zamířily na trénink obran.Tam jsem se dokonale unavila takže cestu domů jsem prospala a doma taky hned zalezla do pelechu.Už se moc těším na další výlety s kamarády.
Tak nám skončilo léto a pomalu přichází podzim.Panička vyndavá ze skříně stále větší množství oblečení,oblékání jí trvá děsně dlouho a venku nadává že je zima..Já to mám jednodušší-už jsem si nechala narůst zimní srst takže pro mně může klidně začít sněžit.Ale i ted je ještě pár hezkých dní,které se snažíme využít na procházky.Jedno dopoledne jsme strávili s boxery Ríšou a Kusíkem na Dívčích Hradech.počasí bylo nádherné takže jsme si to docela užili.Paničky nás teda nejdřív trochu mučily se stopováním,ale dalo se to vydržet protože na stopě aspon dostanem salámky.Pak už jsme jen blbli s míčkem,kroužkem a klacíčkama.Kusík lítal jako utržený ze řetězu a náramně si to užíval.Asi ho budem muset s Ríšou malinko vychovat protože zatím nechápe že všechny hračky nám má dobrovolně odevzdat a ne s nimi utíkat.Kdo ho jako má honit.Paničky se pak snažily udělat něco jako skupinovou fotku což teda mladík uspěšně bojkotoval a tak výsledek podle toho vypadá.Procházka byla fajn a doufám že si jí zas zopakujeme 11.9 Tak jako každý rok i letos jsme se zůčastnily pochodu 5P.Na nádraží v Jílovém jsme vyzvedli Benjiho a Tedyho s paničkami a už se jelo do Chotouně na start.Venku byla docela mlha,ale nám teda myslím psům to ani trochu nevadilo.Paničky nejspíš doufali že se počasí vylepší a vzájemně se o tom na startu přesvědčovali.Letos jsme zvolili jen odpočinkovou trasu 11 km.Jednak mne trochu zlobí záda a pak taky Benji měl na večer lovecký program-šel totiž na kachny.Já teda přesně nevím co jako s těmi kachnami dělá,ale Benji říkal že je musí tahat z vody a nosit paničce.No myslím že to může být docela zábava,škoda že nejsem lovecký pes.Na startu jsme se sešli ještě z dalšími kokřicemi a černou německou ovčandou,které nás celou cestu doprovázeli.Po chvilce pochodování jsme objevili skvělý bahnitý rybníček a hned jsme toho náležitě využili.Paničky teda trochu hystericky křičeli nějaké povely,ale kdo by je poslouchal,když to byla taková legrace.Patřičně zabahnění jsme se vydali na další cestu.Vysvitlo sluníčko,paničky začali nadávat že je horko a svlékat vrstvy oblečení.Fakt se jim jeden nezavděčí,nejdřív jim vadí mlha,pak sluníčko...Jinak cesta probíhala v poklidu,my jsme si běhali,paničky povídali,potkali jsme spoustu nových kamarádů a spokojení došli do cíle.Tam jsme jako každý rok dostali diplom a vuřt.Diplom mne teda moc nezajímá,hlavně mne moc nebaví se s ním fotit,ale ten buřtíček to je něco jiného.Jen si musím trochu postěžovat-panička mi ho teda neopekla.no ale i syrový byl výborný.Pak jsme ještě chvilku strávili u rybníka,vykoupali jsme se a pak už cesta domů.Byl to fajn den a už se těším za rok na pochodu nashledanou
29.8 Tak se musím pochlubit co se mi včera přihodilo.Panička mne naložila do auta,sbalila batoh co nosíme na cvičení.Ale místo na cvičák zamířila do sousední vesnice.Vystoupili jsme z auta a já viděla své kamarády ze cvičáku i naší cvičitelku.Teda vůbec jsem nechápala co to jako má znamenat-to snad budem cvičit na silnici nebo co?Došli jsme na fotbalové hřiště kde bylo plno lidí,hrála tam hudba a vůbec tam bylo plno zajímavých věcí.Jako třeba párky v rohlíku,klobásy na grilu..Pobíhalo tam taky plno lidí s divnou helmou na hlavě a kombinézách,nejdřív zapálili auto,pak ho zase polévali vodou-no prostě někdy ty lidi fakt nechápu.A už vůbec jsem nechápala proč mne tam panička táhne.Pak takový divný hlas z amplionu nás začal představovat/bohužel mu nikdo neřekl že věk se u dámy nesděluje
/,objevila se naše cvičitelka a my chodili u nohy,sedali,lehali,zůstávali na místě-prostě jsme cvičili jako normálně jen tam bylo plno lidí co nás sledovalo a taky tleskalo.Na závěr ještě ukázal náš čtyřnohý kolega záchranář jak umí vyhledávat osoby a já už se pomalu začala těšit na tu klobásu.Jenže místo ke stánku panička zamířila k autu,vyndala postroj a povídala něco že jako budem předvádět obranu.Copak o to obranu já mám ráda,ale kde je teda figurant?Pak jsem ho zahlédla a už nebyla k udržení.Předváděli jsme obranu podle ZVV1 a musím říct že ač paničce stále nemá dočtený ten zkušebák
-to docela šlo.Mně teda taky-aspon to všichni říkali..Takže jsem ted na sebe náležitě pyšná a připadám si jako hvězda.Panička teda říká něco o tom že je zvědavá za jakou hvězdu budu na zkouškách.Teda vůbec nevím o čem to zas mluví,ale mám takový divný pocit,že se na mně zas něco chystá
28.8Tak je na čase napsat něco o tom jak trávím léto.Začátek srpna teda nebyl nic moc.Panička mne odložila na c hatě a sama odjela.Prý že do práce,ale kdo tomu má věřit,Já si to nejdřív docela užívala,ale pak mně ta zahrada pomalu přestávala bavit.Lítat není s kým,na výlety se nechodí..Když už jsem myslela že se unudím k smrti přijela panička,sbalila mi věci a naložila do auta.Hurá,jede se na výlet!Zase omyl,jelo se domů.Hned jsem nadšeně vběhla do parku,ale tam nikdo/že by všichni kamarádi byli na prázdninách?/.No to zas bude nuda.Doma jsem teda zkontrolovala hračky,odmítla večeři-to aby věděla jak mně zas naštvala a demonstrativně zalezla na pelech.Už jsem skoro usnula když panička začala chodit po bytě,vyndavat různé věci ze skříní a pořád si pro sebe něco povídala a odškrtávala na papírku.No pomyslela jsem si něco o jejím dlouhém pobytu na slunci,ale pro jistotu jsem se vydala zjistit co vlastně do těch tašek dává.Samozřejmě nenápadně aby nemyslela že už jsem jí snad odpustila.Nahlédla jsem do tašky,kde byla baterka,pláštěnka,vodítka...a pak mi to došlo-jede se na tábor.Ráno jsme vstávali brzo.Panička nanosila věci do auta-jako každý rok jsme byli trochu jak nákladák a vyrazili jsme.panička trochu s obavami z probíhajících povodní a objíždky v Heřmanáku a já s nadšením jak si to užiju.Cesta probíhala krom bloudění v historicém centru Kutné Hory/panička teda tvrdí že nebloudí,ale prohlíží si památky-divné je že každý rok znovu/,projetí skoro uzavřené silnice/ale bylo nás takových víc/a malé zajíždky skoro u cíle kdy přehlédla značku objíždky vcelku v pohodě.Hned po vystoupení z auta jsem si obhlídla celý areál,pozdravila se s kamarády a zamířila k naší tradiční chatičce 7.A představte si tam už klidně někdo bydlel.Prý máme tenhle rok 9 říkala panička.No chvilku mi to trvalo,ale chatka měla dobrý výhled,měkkou postel,z jedné strany bydlela Saly/bordeauxská doga/z druhé labradoři-takže jsem si zvykla.Pak už se jen stopovalo,cvičilo,byli i obrany,běhali jsme překážky agility,chodili na procházky,výlety,koupat se do rybníka-no řeknu vám že večer jsem z posledních sil snědla granule a byla docela ráda že pánečci mají večerní program bez psů.Na závěr se konali zkoušky a protože tentokrát jsme byli jen za diváky užili jsme si tábor hezky až do konce.Potom už jen sbalit a vydat se na cestu.Musím uznat že zpáteční cesta byla už bez prohlídky památek a domů jsme dojeli v rekordním čase.Ono to s tou paničkou nakonec nebude tak špatné.Byl to skvěle prožitý týden se super lidičkami a nezbývá než říct-ZASE ZA ROK NASHLEDANOU
29.7 Tak nám začalo konečně pořádné léto.Teploty vystoupili nad 30 což pro mne tak super není,ale panička to má ráda takže jí to přeji.Já trávím léto na chatě.Ale nemyslete si že nějak odpočívám.naopak mám tam spoustu práce.Musím například hlídat kdo jde kolem a pořádně na něj zaštěkat,taky si přes plot vyměnovat názory se sousedovic pitbulkama,chodíme s paničkou na procházky,plavat do Vltavy....Dokonce jsme dvakrát byli s Benjim a jeho paničkou na Slapech.Nám se tam moc líbilo,protože jsme nosili aporty z vody,tahali se o míček a v batůžku se pro nás vždycky našlo něco dobrého.No a když se v posledních dnech malinko ochladilo podnikáme zase výlety.Ten poslední byl do okolí Týnce nad Sázavou.Nejdřív teda panička navigována Luckou dvakrát přejela parkoviště.Musím teda přiznat že bylo v lese a fakt ze silnice skoro neviditelné.Napotřetí se zadařilo a mohli jsme vyrazit.Začátek byl pěkně do kopce,ale to nám nevadilo.Paničky se kochaly přírodou a my si užívali volnosti´Cesta byla převážně lesem tak nám ani sluníčko nevadilo.Chvilku jsme se zastavili u ohrady s konma,kde se paničky mazlily s hříbaty.My s Benjim jsme dělali jako že to nevidíme-přece jen byli na nás moc velcí a fakt nechápu co na nich viděly.vždyt to bylo samá noha..Další zastávka byla u hrobky barona Ringhofera nebo jak se vlastně jmenoval.Hrobka mne teda byla ukradená,ale svačinka v podobě sušenek a tatranky mne nadchla.Pak už jsme jen šli a šli,občas se vykoupali v rybníku,jednou taky malinko sešli z cesty a viděli plno zajímavých mlýnů,kostel,stáda krav...S přibývajícími kilometry paničkám ubýval humor,mne trochu bolely tlapky a dokonce i Benji už neběhal po poli s takovým nadšením.Poslední kilometry do cíle vedli po rovině kolem řeky a když jsme před sebou uviděli parkoviště-myslím že jsme byli všichni docela rádi.Paničky se ještě občerstvili limonádou,my dostali zbytek sušenek a jelo se domů.Takže jsme nakonec ušli asi 29km,výlet byl moc fajn a určitě nebyl poslední.
29.6 Dnes byl super den.Ráno panička vzala batoh,košík a vyrazili jsme k Vltavě.Nejdřív jsme šli na náplavku kam chodím plavat.Panička mi hodila míček,ale ten se najednou potopil,což jsem vůbec nechápala.Plavala jsem pořád dokola a hledala ho.Do toho na mne panička volala at vylezu,ale copak jsem mohla?Ten míč tam někde být musel..Nakonec jsem teda nerada poslechla a čekala co jako mi ted teda bude házet.Jenže jsem byla připnuta na vodítko a vyrazili jsme přes železniční most na druhou stranu.Ten most teda moc ráda nemám protože se divně klepe a když jede vlak dělá to moc velký rámus.Jenže jsem statečná a tak jsem šla.Na druhé straně jsme nasedli do tramvaje a jeli pár zastávek.To už jsem byla moc zvědavá,protože tímhle směrem jsem ještě nikdy nejela.No nebudu vás napínat,dojeli jsme na super louku u Vltavy.Běhalo tam hodně pejsků,páníčkové se opalovali,hráli s míčem/což mne teda dost zajímalo/,ale hlavně-dalo se tam suprově koupat.Vybrali jsme si místečko pod stromem,panička mi házela míček,já plavala a když jsem neplavala honila jsem se s ostatníma pejskama.Zkoušela jsem taky skočit do vody z mola.No po pravdě jsem teda chtěla z toho mola do vody vlézt,ale byla tam nečekaná hloubka takže jsem se potopila i s ušima.Ale vůbec mne to neodradilo a za chvilku už jsem to k"velké radosti paničky"zkoušela znova.A protože jsem holka šikovná,techniku jsem za chvíli vylepšila.Pak jsme se ještě trochu prošli po břehu až ke golfovému hřišti a hurá domů odpočívat protože to plavání a to vedro jednoho fakt dost unaví..Dnešní den jsem si opravdu užila,panička teda už mín,protože si tak trochu spálila ramena,ale mám slíbeno že tam brzo půjdem znovu.A to už se moc těším.
22.6 Tak si představte co mi zas ta panička provedla.Ve středu ráno vstala,já klidně ležela v pelíšku a jen poočku sledovala jestli se jde jako obvykle do parku.To totiž vstávám pomalu a nikam nespěchám-park mi neuteče.Jenže ona si oblékla věci co nosí na výlety a tak jsem přestala dělat drahoty a vylétla přímo kosmickou rychlostí.Co kdyby jela beze mne.Pravda bylo mi trochu divné že nebere batoh ve kterém mám všechny důležité věci jako pamlsky,vodu,míček...Vyšli jsme ven a místo k autu se šlo na metro.No dobrá,pojedeme asi vlakem aspon bude větší zábava.Takže jsem celá natěšená mířila k metru,ale ono nic.Panička přešla vstup a šla dál.Tak že bysme jeli tramvají?No když přešla i tramvajovou zastávku měla jsem pocit že se asi uplně zbláznila-copak půjdem na ten výlet pěšky nebo co?A pak mi to došlo,žádný výlet ona mne táhne do té ulice kde je veterinář.Ale proč,já přece nejsem nemocná!A kolem nikdo kdo by mne zachránil.Tak to se mi ani trochu nelíbilo,ale proti vodítku nic nezmůžu.Aspon jsem se trochu courala a nutně musela očichat každý roh.Do ordinace jsem vešla jako by nic-přece jim nebudu dělat radost že se bojím.Hned mně postavili na váhu a panička něco povídala jako že jsem tlustá nebo co.Tak to byla teda drzost protože od lonského vážení jsem přibrala jen kilo a zato stejně může ona,protože je líná.Takže jsem usoudila že návštěvy už bylo dost a hodlala zamířit ke dveřím.No nepustila mne a tak jsem si musela nechat změřit teplotu,prohlídnout krk,sahat na břicho a nakonec když už jsem myslela že teda jdem domů tak na mne vytáhli injekci a než jsem se stačila ohradit měla jsem jí zabodnutou v kožichu.Teda musím přiznat že to ani nebolelo,ale jednoho takové zacházení prostě urazí.Pak už jsme konečně vylezli ven a panička mne vzala do psího obchodu.Nevím co si myslí,nejdřív na mne udělá takový podraz a pak si myslí že to pár pamlsků spraví.Samozřejmě jsem poočku sledovala jestli kupuje ty správné dobroty,ale dělala jsem že mne to opravdu ani trochu nezajímá.Cestou domů jsem se pořádně courala,protože to ona nesnáší a doma hned zalezla uraženě na pelech.A co myslíte-za chvilku už dolejzala a podstrkovala mi pamlsky.No dlouho jsem být uražená nevydržela,ale má to u mne dobře schované,protože tohle se hodným pejskům opravdu nedělá
5-6.6 tak nám konečně začalo léto.Panička jásá že je teplo,já už tak moc ne protože teplo zas tolik nemusím.Taky ono chodit ve 30 stupních v kožichu není teda nic moc.Ale je pravda že deštivé počasí posledních dní mně už moc nebavilo.Takže jsme v sobotu vyrazili cvičit.Ve skupince nás moc nebylo a tak došlo i na nácvik střelby.Takže já cvičila,ostatní byli odložení a do toho nám cvičitelka střílela.Mne to tentokrát ani trochu nevyvedlo z míry a tak panička měla radost a já měla taky radost že jsem dostala víc odměn.Stopy jsme vynechali protože bylo opravdu dost teplo a pak už se jen zbytek dne povalovali na zahradě.Teda panička,já měla samozřejmě spoustu práce s hlídáním.Na neděli jsme měli naplánovaný výlet s kokří partou.Nakonec se na nádraží v Řevnicích sešlo pět kokříků,jeden retrívr a má maličkost.Cesta vedla převážně lesem takže nám ani horko moc nevadilo.Navíc tam bylo plno potůčků,menších rybníčků a velkých louží s bahnem,které jsme neomylně našli a samozřejmě pořádně si začvachtali.Na adresu paniček musím spravedlivě poznamenat,že hystericky neječely,ale omeziliy se jen na konstatování že jsme jak prasata a zrovna moc nevoníme.To je toho,jak prasata byli teda ony po pár kilometrech taky.Cesta probíhala poklidně,paničky jako vždy probraly plno důležitých věcí,kokři lítali a dokonce se do mne jeden zamiloval.Celou cestu mne galantně doprovázel,předváděl se a občas mne už teda trochu štval.Jo pro lásku se holt musí trpět.Došli jsme až na poutní místo,kde byl občerstvovací kiosek,vzbudili jsme velkou pozornost mezi turisty/jako kdyby nikdy neviděli pořádnou smečku/a všichni jsme nakonec pár soust od velitelek vyžebrali.Pak ještě koupel v rybníčku mezi lekníny,trocha pozování při společném fotu a vydali jsme se na zpáteční cestu.Ceta vedla z kopce a občas trochu připomínala bažinu,takže ve finále už opravdu čistý nebyl nikdo.Na nádraží jsme došli unavení,špinavý,ale naprosto spokojení.Cesta nacpaným vlakem už tak moc veselá nebyla,ale jelikož tolik ne příliš čistých psů pohromadě lidi asi odradilo,nakonec jsme si nějaké to místečko ubránili.Jo všechno zlé je prostě k něčemu dobré.Doma jsem dostala večeři a ihned zalezla do pelechu odpočívat.Mezi námi-panička teda taky a jsem fakt zvědavá jak zítra dojde do práce.Já to pořád říkám že nemá trénink.Dnešní den byl prostě super a jsem ráda že máme kolem sebe tolik prima psích i lidských kamarádů.A jen doufám že si podobný výlet brzo zopakujem.
21.5 Už dlouho jsem nic nenapsala,ale ono není moc o čem psát.Skončilo hárání takže zas chodíme mezi kamarády do parku i na cvičení.Včera za námi přijeli boxeří kluci Ríša a Ferda.Šli jsme do parku,kde se paničky usadili na lavičku a my si trochu zablbli.Nejdřív se Ferda snažil zakousnout střídavě mně do ocasu a mé paničce do tkaniček od bundy.Tak jsem mu hned vysvětlila jak se má ke mně chovat-paničku at si klídně kouše jak chce.No moc to nepochopil,ale omlouvá ho to že je to vlastně ještě mimino a tak se musí slušnému chování naučit.Budem na tom muset s Ríšou soustavně pracovat aby nám nepřerostl přes hlavu.Paničky povídali a Ríša zatím ukradl z batohu tahací uzel.Takže jsme se honili,střídavě si ho kradlí a dokonce i já jsem chvílema popoběhla/což ted moc nedělám,protože přece čekám svá imaginární štěnátka/Pak jsme ještě klukům ukázali okolí s vyhlídkou na Prahu a šlo se domů.Cestou se Ferda ještě snažil zakousnout do mých tlapek-fakt nechápu že už dávno nepadl unavou.Já teda doma padla a spala až do rána.Ta výchova holt jednoho vyčerpá.O víkendu nás čeká cvičení a obrany.kluci prý jedou taky takže to zas bude ta pravá zábava
25.4 Nic moc se ted u nás neděje.Teda vlastně děje-hárám.Mně to teda vůbec nevadí,ale panička mně přímo terorizuje.No jen si představte-na vycházky chodíme na vodítku,ve zcela nemožné hodiny/například v 5 ráno což je týrání zvířat,protože to já normálně ještě spím/nemůžu si hrát s kamarády-prostě hrozná nuda.Už aby se všechno vrátilo do normálu,jinak se z té paničky fakt zblázním.O víkendu se teda trochu trochu polepšila a vzala mne na chatu.Teda stejně jí podezřívám že jsme tam jeli jen proto aby se mohla opalovat,ale i tak jsem si to užila.V sobotu jsme šli cvičit a taky na stopu.No a v neděli obrany.Sice jsem šla až poslední,ale o to víc jsem se snažila a šlo mi to nádherně.Taky jsem tam potkala Richarda/ale panička mne k němu nepustila/a malého Ferdu.Teda řeknu vám-roste jako z vody a budem ho muset s Ríšou začít vychovávat nebo nám do tábora přeroste přes hlavu
10.4 Panička usoudila že jaro už je definitivně tady,termíny zkoušek se blíží a tak je čas začít zas pořádně trénovat.Takže jsme ráno vyrazili na cvičení.Nečekaná komplikace nastala hned na Zbraslavi.Staví se tam totiž most a tak se dlouho jezdilo objíždkou.Takže panička si tak v klidu jede a najednou kouká že objíždka nikde.Jenže ted kudy?Značení žádné,na odbočce panely,před námi nikdo.No řeknu vám už jsem viděla jak skončíme někde uprostřed stavby.Ale protože tudy jezdíme často panička radši neexperimentovala a vzala to přes náměstí.Ale ta správná cesta pro ni prý zůstává záhadou.Tak nevím,třeba kdyby šla po stopě...Na cvičení se nás sešlo poměrně hodně,nejdřív jsme si trochu zaběhali a pak už se šlo na poslušnost.Chůze u nohy,obraty,překážky.No musím se nekriticky pochválit-šlo mi to.Dokonce i aport přes ačko jsem udělala přímo vzorně.Na stopě jsme já i Richard paničky nenechali na pochybách,že jsme rození stopaři.Teda neříkejte to paničce,ale já si všechny kraviny nechávám až na zkoušky-to je pak větší legrace a panička tam na mně nemůže.Malý boxerek Ferda zkoušel hledat kuřecí srdíčka/asi s paničkou hodím řeč,protože mně teda dává jen telecí párek/a docela mu to šlo.Jen tu výchovu budem muset vzít s Richardem do svých tlapek,aby nám nepřerostl přes hlavu.Představte si že mně klidně tahal za chlupy a kousal mi vodítko.Pak jsme se ještě trochu prošli.paničky probraly důležité věci/jo to známe/a jelo se domů.Den to byl náročný a musím se jít pořádně vyspat.Tak se všichni mějte a já zas brzo napíšu novinky.Jo a abych paničce nekřivdila-cestu zpátky našla bez problémů :-)
6.4 Teda řeknu vám dneska byl zas den.Nejdřív panička pořád tvrdila že přijede Ríša a Clif.Copak o to Ríšu znám,ale ten Clif byl záhada.Když mi došlo že to bude asi mrnous co ted bydlí s Ríšou,zase začla říkat že přijede Ríša a Ferda.Tak z toho už jsem byla fakt mimo-copak ten Ríša má doma tolik štěnat?Ríšovo auto přijelo,ale než sem si to stačila ujasnit byla jsem nacpána dovnitř.Bylo mi to teda divný,protože batoh zůstal doma,ale řekla jsem si že jedem na výlet.Jo houby.Objeli jsme park a zas vystoupili/prý protože se v ulici nedalo zaparkovat!A pak se ta záhada konečně vyjasnila.Ríša vystoupila a jeho panička vytáhla z auta takové malé stvoření.Že by králík?Šla jsem se podívat zblízka a hele,žádný králík ale mrnavý boxer-tak to je teda ten Ferda!Ale kde je ten Clif?No snad mi to někdy vysvětlí.Prošli jsme park,panička nás chvilku zlobila s klackama,pak se usadili na lavičce a kecali a kecali.My se proběhli,seznámila jsem Ríšu se svou kámoškou Elsou a mrnous všechno pořádně zkoumal.Dost se mu líbil můj ocas do kterého se snažil kousat.Ale pro tentokrát mu to tedy prošlo,příště už začne výchova.Nakonec z toho všeho usnul u mé paničky na klíně.Ale cestou zpět k autu už zase běhal ,takže asi bude dost odolný a Ríša bude mít spoustu práce ho usměrnit.Dopoledne to bylo super,snad budou i fotečky.Teda oni jsou,ale panička je nějak stále neumí vkládat.Jo,ta technika..
27-28.3 Vypadá to že zima už je definitivně pryč a tak zas začínáme naplno trénovat.V sobotu jsme byli na obranách kde jsem se zas pořádně vyřádila.dokonce mi to šlo tak dobře že jsem dostala pochvalu od figuranta.Jen panička si bude muset opravdu nastudovat ten zkušební řád,protože stále neví a tím kazí mé hvězdné výkony.V neděli byla na programu poslušnost a stopa.Pravda není to taková zábava jako obrany,ale i tak jsem si to užila.Po dlouhé době přijel cvičit i kamarád Richard a řeknu vám šlo mu to moc dobře.Ani já jsem se nenechla zahanbit a několikrát přešla i ačko.Na stopách foukal docela ostrý vítr,ale naše stopařská elita ve složení já,Richard a Marco nenechala nikoho na pochybách že můžem od minuty na zkoušky.No zas tak slavné to teda nebylo,například ty lomy my pořád moc nejdou,ale jinak jsem šla hezky.Ani panička od Ríši se na stopě neztratila/což je uspěch protože na šlapání dohlížela panička moje a o její orientační schopnosti vím své/Ale Ríša stopoval taky moc dobře a krásně si došel pro mističku na konci stopy.Pak ještě paničky chvilku povídali o cvičení,protože Ríša bude mít v pátek doma malého boxerka.No stejně je jim to houby platné,protože Ríša i já už jsme připraveni vzít výchovu toho mrnouse do svých tlapek.Jo,necháme to na paničkách a to mrně nám přeroste přes hlavu-to tak.
13-14.3 V sobotu jsme vyrazili cvičit na Břevnov.Paničce se teda moc nechtělo,ale jednak mne potřebovala nějak zaměstnat a hlavně potřebovala známku do legitky takže jí nezbylo než překonat svou lenost.No aspon k něčemu je její lenost dobrá-jeli jsme autem.Pak se trochu projevila její skleroza a zjistila že zapomněla můj cvičící obojek a budem muset cvičit na nepředpisovém.Mně to teda bylo dost jedno,hlavně že se něco děje.Před cvičením jsem si oběhla makety,šlo mi to dobře jen ten figurant tam nebyl.To teda nechápu.Poslušnost mně moc nebavila.Musím mít košík a přes ten se blbě dávají pamlsky.No a z toho plyne že jich moc nedostávám.Navíc mně vadí pořád čekat než ostatní docvičí.Obrany už byla větší zábava a tak jsem si to nakonec docela užila.V neděli jsme vyrazili už ráno na skupinovou poslušnost.Pravda,sešli jsme se jen tři takže z toho nakonec byla poslušnost takřka individuální,ale o to lepší.Chodila jsem hezky se zvednutou hlavou takže jsem byla pochválena i od naší cvičitelky.Přivolání se mi taky povedlo a vyhledávání paničky v lese byla prima zábava.Pak se šlo na kladinu a ačko.Kladinu zvládám,ale na ačko se mi poslední dobou moc nechce.Že by stáří?Nejdřív jsem zkoušela dělat jako že tam opravdu nevylezu,ale panička mi na to neskočila.Moc dobře ví,že to umím jen se mi nechce.Takže na mně udělala podvod.Lákala mně nahoru na salám-to jsem nemohla odolat a nakonec ačko přešla.Ach jo,zas mne dostala.U vysílačky bych teda medaili za rychlost nedostala,ale i pomalým klusem se dá dojít na místo.A holky měli radost jak krásně držím směr.Na stopě foukal docela velký vítr takže jsem se musela hodně snažit,ale málo platné-salámky prostě cítím dobře.Předměty jsem taky zalehla-pravda po chvilce přemýšlení.Pak jsme se vrátili na zahradu,kde jsem musela vše prozkoumat včetně paničky oběda.Ale houska se sýrem teda na nedělní oběd nic moc.Odpoledne se šlo na obrany.Hned jsem pochopila o co jde a řvala a řvala.Cvičili jsme podlew ZVV1.No opět mi to kazila panička která zapomněla zkušební řád/vždyt říkám že ta její skleroza je hrozná,už vidím jak za chvíli někde zapomene mně/a tak občas nevěděla jaký povel použít.Ale jinak mi kousání šlo a moc jsem si to užila.Panička mi ještě zakoupila pamlsky na cvičení,obojek proti klíštatům,prášky na klouby a říkala něco o tom že se jí vyloženě vyplatím.To teda musím protestovat protože proč kupuje pamlsky to chápu,ale obojek a prášky na klouby si teda klído může nechat.No budu s ní o tom muset vážně promluvit.Ted spokojeně odpočívám na gauči a doufám že už konečně bude teplo a hezky a budem toho zase plno podnikat
22.2.Nechce se tomu věřit,ale dnes je to přesně 5.let co jsem se narodila v chovatelské stanici Z Jiř-Moch.Táta Waro Hartis Bohemia byl opravdový fešák a pořádný kus psa:Nejspíš po něm mám svou urostlou a poněkud větší postavu. Mamka Wiky z Jiř Moch byla uspěšná nejen na výstavách,ale i v práci.A jak jsem prožila těch 5.let?Z malého štěněte jsem vyrostla v mohutnou dospělou psí slečnu,nemocná skoro nejsem,což je jediné štěstí,protože návštěvy veteriny fakt nesnáším.Dostala jsem rozum/i když někdy si ráda zablbnu jako štěně//máme složeno pár zkoušek a chodíme cvičit.Poznali jsme spoustu nových přátel se kterými podnikáme různé výlety a jiné psí akce,jezdíme na výcvikové tábory.Paničku jsem si postupně vychovala takže už ví,že se pravidelně navštěvuje psí obchod,večeře se podává v určenou hodinu doma musí být pořádná zásoba pamlsků a spí se zásadně na gauči.Musím říct,že si na svůj psí život nemůžu stěžovat/i když těch pamlsků by mohlo být víc/a doufám že toho s paničkou ještě hodně podnikneme a prožijeme
16.2 dnes jsme se po delší době vydali na individuální cvičení.Přišli jsme ještě když cvičil Cairo/chlupatý ovčoun/a tak jsem okoukla jak mu to jde.Pak si se mnou chtěl hrát,ale já musela hlídat batoh ve kterém měla panička salámky a tak jsem na hraní moc náladu neměla.Nakonec jsem se s ním trochu proběhla,ale stejně jsem po očku sledovala ten batoh/co kdyby mi ho někdo ukradl i s jídlem/Pak už jsme šly cvičit.Chůze u nohy,obraty,polohy-po dlouhém nicnedělání mne to docela bavilo a byla jsem i pochválena za hezkou a svižnou chůzi.No mezi námi-kdo by nechodil hezky a svižně,když panička měla v ruce pamlsky a taky byla docela zima.S aportem jsem trochu zlobila.Dlouho jsme neaportovali a tak jsem s ním běhala,nechtěla ho pouštět a vůbec dělala kraviny.Panička usoudila že na mne nemá nervy a šly jsme radši trénovat vysílačku.Abych odčinila ten aport tak jsem běhala uplně vzorně a dokonce si sama bez povelu lehala.Nakonec jsme ještě udělali krátkou stopu ve sněhu.To mne teda moc nebavilo,protože se mi tam bořili tlapky a sníh mi lítal do čenichu.Ale předměty jsem našla i zalehla všechny.No nechci se chválit,ale jsem prostě šikovná.Takže ted panička nadšeně doufá že brzo sleze sníh a budem moct zas naplno trénovat.No já teda spíš doufám že jí to nadšení zas brzo přejde.
14.2 I když venku nadále panuje zima,auto stojí před domem v závějích sněhu a tudíž je nepoužitelné-vyrazili jsme na obrany.Autobus byl poloprázdný/asi lidi radši sedí u televize/a tak jsem měla dost místa pro své trošku větší tělo.Dokonce hodný pan řidič mi nabídl piškot.Jo zas jeden který ví co se sluší.Na zahradě jsem nejdřív zkontrolovala stav koček.Abyste rozuměli-jak tam jezdím jen občas začali se tam nějak promenádovat a to jim nemůžu trpět.No stop tam bylo dost,ale kočka bohužel ani jedna.Mezi námi já bych jí stejně nezakousla ani nesežrala,protože maso jím jenom vařené,ale pořádek být musí.Panička nasypala ptáčkům,já prolítla závěje,přes plot se pozdravila s pudlíkem Míšou a šlo se na cvičiště.Už tam bylo plno kamarádů a jak dorazil figurant David měla jsem jasno-OBRANY!Nejdřív šlo štěně německé dogy.Teda podle paniček to bylo štěně,ale já vám teda fakt nevím.Z auta vylezlo něco mezi obrovským psem a koněm,skákalo to jak koza a uši mělo jak netopýr.No budu paničce věřit,že to byl pes,kůn by nejspíš do hadru nekousal.Pak už jsem šla já.Revír jsem oběhla ukázkově,kousání mi taky šlo,jen pouštět se mi moc nechtělo.Taky se nemůže nikdo divit,když jsem tak dlouho nebyla cvičit.V pauze mezi kousáním jsem vydatně povzbuzovala své kamarády štěkotem,párkrát se zamotala kolem stromu a několikrát zkusila překousat vodítko.Bohužel panička má nejspíš oči i vzadu takže jsem vždy byla odhalena a vodítko přežilo bez uhony.V druhém kole jsme trénovali chůzi u nohy v přítomnosti figuranta-teda dost otrava.Nakonec ještě pár hladkých zadržení a šlo se.Cestou jsem si ještě zaběhala za míčkem,chvilku zablbla s kámoškou Gitou a vyválela se ve sněhu.Prostě zas po dlouhé době prima den.Ted doma z pelíšku sleduji jestli panička vše pořádně zapisuje a asi si malinko zdřímnu.Ale jen na chvilku-bude se podávat večeře a to rozhodně nezaspím
7.2 Venku je stále plno sněhu a docela mráz.Panička říka že prý ze Sibiře.No já teda nevím co to ta Sibiř je,ale bydlet bych tam nechtěla.Ten sníh totiž docela studí do tlapek,sůl štípe,chodníky kloužou tak že se nemůžu pořádně proběhnout,míček mi hned zapadne do sněhu a pak děsně studí v tlamě no a s paničkou je teda hrozná nuda.Pravda abych jí nekřivdila/jako paničce,ne té Sibiři/v neděli přišla z práce a prý jestli chci jet na výlet do Kunratického lesa.No to jsou mi dotazy,abych nechtěla.Jeli jsme metrem,což je super zážitek.Tam je totiž plno moc zajímavých věcí.Jezdící schody,vlaky a hlavně hlášení stanic.Já totiž při větě"ukončete nástup"užasně kroutím hlavou a nasazuji inteligentní výraz.Panička teda tvrdí že přiblblý,ale to vůbec není pravda.Já prostě jen potřebuju zjistit kdo to mluví,když nikoho nevidím a to je teda dost divný.Na Roztylech jsme se sešli s Benjim,byli jsme puštěni z vodítek a zábava mohla začít.Teda mohla by,jenže Benji se ke hře na honěnou nenechal vyprovokovat a radši šel stopovat zajíčky.Holt lovecký pes.Tak jsem aspon číhala v záloze a kdykoliv se vynořil na cestu šla jsem ho trošku zmučit.Chodili jsme přes dvě hodiny,potkali pár pejsků a pár lidí na běžkách.To mně taky docela zajímá.teda ne ty lidi,ale spíš ty divný prkýnka co mají na nohou.To teda psa nenapadne montovat si na tlapky kus dřeva.Ale po bližším prozkoumání vám řeknu nic moc-k jídlu to není,na hraní taky ne-prostě lidi jsou divný.Pak už jsme se vydali zpátky na metro a domů.Odpoledne jsem si šla ještě zaběhat do parku s lítacím talířem.No míček to teda není,ale už jsem tak zoufale nevyhraná,že vezmu za vděk i tím kusem silikonu.Pak papání a odpočinek.Prostě dobře strávený den.jen té paničky mi bylo trošku líto,protože zas musela večer do práce.No co se dá dělat,někdo mi na ty pamlsky vydělávat musí
1.2 Musím vám říct,že kromě nové blikací uvodní fotky se u nás nic moc neděje.Panička stále pracuje,venku je stále sníh a tak necvičíme,nestopujeme,neházíme si s míčkem,obrany taky flákáme/ale to spíš z nedostatku času/a nepotkáváme moc kamarádů na hraní.To moc nechápu,protože já teda musím ven za každého počasí.Dneska jsme byly ve Stromovce a za celé dvouhodinové procházení jsme potkaly jen jednoho labradora a jednoho jezevčíka.Pravda,byl pracovní den a k tomu dopoledne,ale uznejte že i tak je to bída.Tak jsem se musela zabavit válením ve sněhu a občas nějakou tou veverkou,kterou jsem prohnala.Náladu mi spravila jen návštěva psího obchodu,kde si mně jako stálého zákazníka patřičně považují a dostanu vždycky něco dobrého na ochutnání.Pak jsme ještě zašly k nám do parku na vycházku s Baldou.S ním teda taky není moc zábava,je mu už totiž skoro 16,ale jeho panička má vždycky v kapse piškoty takže jí mám dost ráda.No a pak už domů,na gauč,do tepla.A v noci si nechám zdát o tom jak venku konečně roztál sníh a my zas vyrážíme cvičit,stopovat a blbnout s kamarády
23-24.1 tak jak jsme si krásně výletovali koncem roku tak krásně jsme zase přestali.Panička ted byla nějak často v práci/ne že by byla nepostradatelná,ale spíš je jedna z mála kdo tam ještě zůstal/a tak jsem skoro pořád odpočívala.Teda abych jí nekřivdila-do parku jsme chodili pravidelně,ale na nějaké větší výlety nebyl čas.Až v sobotu ráno panička vyndala výletovací batoh a já hned ožila.Že nepojedem autem už mi bylo jasný protože u nás se v zimě nejezdí-prý nemáme zimní gumy.Tak to teda moc nechápu,protože já taky nemám žádné zimní tlapky a ven chodím.Tramvají a autobusem jsme dojeli do Drahánské rokle.Nejdřív jsem byla trochu naštvaná,protože mne táhne přes celou Prahu a tady nikdo.Ale za chvilku dorazil Benji s paničkou takže jsme se hned bouřlivě uvítali a chtěli vyrazit.Jenže jsm čekali dál až přišel Majky s Bojarem a s jejich paničkou.Hned jsme se s Majkym domluvili a šli mučit Benjiho,což nám paničky ihned zatrhly-ach jo,přitom to mohla být taková zábava.Tak jsem si aspon šla vyhrabat ledovou kouli ze sněhu tak náruživě až jsem si utrhla drápek na přední tlapce.Panička mne prohlédla,konstatovala že krev mi v tom mrazu hned téct přestane a bolet to taky nebude,protože mráz mi to umrtví/to by mi zajímalo jestli v práci taky strká pacienty na mráz,aby je umrtvila/chvilku jsem zkoušela kulhat,ale žádné lítosti jsem se nedočkala.Jen konstatování že na zádech mne fakt neponese/asi volám Kubišovou/Tak jsem na nohu radši zapomněla a šla řádit s klukama.Obešli jsme celou Drahán,paničky nejdřív skuhraly jaká je zima,pak už ani neskuhraly a chvílema vypadaly že opravdu umrznou.Dokonce si cestou přes areál psychiatrické léčebny už vyhlížely teplý pavilon a nás chtěly umístit na farmu!A to prosím byly navlečené jak na polární expedici-co máme říkat my chudáci jen se svými kožíšky/vždyt říkám,volám Kubišovou/U autobusu jsme se rozešli,my se stavili ještě na návštěvě a pak už se vydali přes Stromovku domů.
V neděli jsme měli v plánu obrany.Paničce se teda moc nechtělo,chvilku přemýšlela že se vymluví na můj drápek.jenže mně tlapka vůbec nebolela,nekrvácela a ráno jsem v parku řádila s Arinou/to je má nová kámoška-čeký strakatý pes/jak blázen.A když vysvitlo i sluníčko bylo rozhodnuto že vyrážíme.Na poli jsme byli jako první a tak jsme chvilku trénovali poslušnost.Co je zima tak moc necvičíme a tak mne to docela bavilo.Potom dorazil figurant a začala ta pravá zábava.Trénovali jsme revír,zákusy,chůzi u nohy/pěkná blbost když vedle chodí ten šupák/pouštěčky-prostě jsem se vyřádila a docela mi to šlo.Cestou na autobus jsme potkali Gitu,ale panička mi nedovolila si pohrát,že prý by nám autobus ujel a další jede za hodinu.Pravda ani mně by se v té zimě další hodinu čekat nechtělo a tak jsem poslechla.Cestu domů jsem prospala jen ten košík mně fakt štve.Nemůžu si v něm pohodlně položit hlavu a mít ho prý musím.No chápete to!Jako kdybych snad byla nějaký lidožrout!
1.1 2010 Tak nám začal Nový rok.Silvestr jsem v pohodě prospala.Jednak jsem byla dost unavená z procházky a taky to u nás moc nebouchalo.Hned druhý den jsme nezaháleli a vyrazili na procházku s Ríšou a jeho paničkou do Stromovky.Počasí sice procházkám moc nepřálo-bylo čerstvě po dešti a ještě roztávaly zbytky sněhu-takže jsme po chvilce vypadali opravdu luxusně.Ale nám to teda vůbec nevadilo.Pěkně jsme se proběhli,Ríša chvílema vypadal jako když ho zrovna pustili ze řetězu/jo holt u nich v centru takový park nemají/a chvilku jsme si pohráli se štěnětem kokra.Paničky drbali o všem možném-prostě skvěle strávené odpoledne.U tramvaje ještě pár fotek Richarda v košíku-tvářil se totiž děsně naštvaně-taky aby ne,normálně jezdí autem a ted ho cpou do tramvaje a k tomu s košíkem!A pak už jsme se rozloučili a jelo se domů.na fotky můžete mrknout k Ríšovi.Musím upozornit,že obzvlášt na lavičce nám to moc sluší
28.12 Tak máme za sebou vánoce.Nevím co z toho ty lidi mají.Postaví si do bytu stromek a ještě na něj navěsí věci,které absolutně nejsou k jídlu.Ale má to i pozitivní stránku-slavnostní večeři.Já jsem dostala konzervu se zvěřinou a krom toho vyloudila i kapra,řízek-kdo by odolal psímu pohledu..Pod stromečkem na mně čekal dárek-míček na čištění zubů/kouše se fakt docela dobře,ale zrovna moc nevoní Jo a musím vám říct,že panička mi ho ochutnala.naštěstí jí připadal hořký,takže radši zůstane u kartáčku a pasty/a taky plyšový pes-toho,mi ovšem panička krade!Teda já jí zas na oplátku kradu její dárek od kamarádky-plyšového haskouna,který štěká vždycky když do něj šikovně kousnu.Jen nevím jak dlouho bude odolávat mým tesákům,protože do něj koušu fakt dost často.Další dny byla panička v práci,ale to mně moc nevadilo.Byla jsem na návštěvě a tam se dalo vyžebrat plno věcí-salám,sýr,tyčinky...a taky spát v posteli-prostě konečně pořádné psí vánoce.No a dnes jsme vyrazili cvičit.Ne že by se mi chtělo,ale je pravda že musím trochu dbát na figuru.Cvičení mi šlo docela dobře,do aportu jsem se vrhla s takovým nasazením,že z něj mám dvě půlky-holt už ani to dřevo není co bývalo.Stopování mně bavilo,první předmět jsem teda malinko odflákla,ale pak už jsem šla přímo vzorně a myslím že i panička ze mně měla radost.Potom jsme se ještě prošli,zaběhala jsem si za míčkem a jelo se domů.No a doma večeře a spánek.Musím totiž nabírat sílu,protože poslední týden v roce bude opravdu náročný a plný všech možných akcí.Teda pokud nám to počasí nezkazí.Nebojte,vše bude zapsáno-osobně na to dohlédnu!
20.12 Tak si představte co je u nás nového Ve čtvrtek přijelo auto a přivezlo takovou velkou krabici.To mně samozřejmě zajímalo a hned jsem šla zjistit jestli je tam něco k jídlu.Vonělo to tak nějak divně a tak jsem si řekla že počkám až to panička vybalí.Jako vždy jsem jí u toho asistovala a tak to bylo trochu komplikované.Chvíle napětí a vytáhla nějaký polštář.A že prý to mám k vánocům nový pelíšek.No to teda přehnala.K vánocům se přece dávají jen žrací dárky!!V nejhorším ještě teda nějaká ta hračka,ale pelech?Tak jsem znechuceně odešla,celý den ten její pelech důsledně ignorovala a spala zásadně vedle na zemi.At si v něm spí klidně sama.Pak jí teda došla trpělivost a přikázala mi jít na místo.Poslechla jsem,aby viděla že poslušný pes si zaslouží nějaké pamlsky a pak-taky už mně to spaní na zemi moc nebavilo.No musím uznat že pelíšek je měkoučký a tak asi do něj občas budu chodit odpočívat.
Taky u nás konečně napadl sníh a je pěkná zima.Mně to vyhovuje,zima mi nevadí,taky jsem se narodila v unoru/paničce teda trochu jo,ale to má smůlu/a sníh je bezva.Dá se v něm válet,chytat koule a vůbec blbnout.Jen nechápu proč lidi dávají na chodníky sůl.To mi teda vadí,protože to štípe do tlapek.No jen si to zkuste,chodit bez bot!
Taky jsme dnes měli jet cvičit.Jenže prý je zima a tak to vypadalo,že se doma k smrti unudím.Naštěstí mne panička vzala na procházku do Stromovky.Potkali jsme policejní koně,cyklisty a hlavně plno hracích kámošů.Takže jsem se pořádně vylítala,vyválela ve sněhu,prohnala holuby a šlo se na tramvaj.Vyjímečně byla tramvaj poloprázdná/panička říká že jsou asi všichni v nákupních centrech-myslím že by tam měla taky zaskočit,než vyprodají dárky pro pejsky/a tak se mi cestovalo dobře.Nikdo mi nešlapal na tlapky a mohla jsem koukat ven.U nás jsem ještě pozdravila poníky,kteří chudáci chodí dokola v ohrádce na vánočních trzích a okoukla kapry v kádi.Ty mně teda zajímají hodně a nejradši bych je prozkoumala opravdu zblízka.Samozřejmě,opět mi to není dovoleno a přitom to mohla být taková legrace.No nakonec se den docela vydařil,takže ted odpočívám na pelíšku/at má panička radost/a čekám až klapnou dvířka od mikrovlnky.To bude totiž znamenat,že mám připravenou večeři.A na to se opravdu,ale opravdu moc těším!.
12.12. Na tohle datum jsem měla slíbenou učast na vánoční besídce.Panička celou noc průběžně sledovala počasí,protože venku trochu sněžilo a předpověd prorokovala i náledí.No a to my do auta nesedáme.Ráno cestou z práce vyhodnotila stav vozovek jako ucházející a tak jsme vyrazili.Když jsme přicházeli ke cvičišti už zdálky bylo vidět že učast i přes fakt psí počasí bude velká.V první chvíli jsem si myslela,že jsou obrany a začala hledat figuranta.Nebyl tam a tak jsem začla zjištovat kdo že to všechno přijel,co dobrého je na stole a kdo má co v kapse.To víte,musím mít přehled.Některé kamarády znám ze cvičení,s jinými jsem se musela seznámit.No co vám budu povídat,parádně jsme se proběhali a pohráli si.Pak nás páníčkové odchytli a šlo se soutěžit.Přivolání na rychlost,vysílačka a pak taky házení míčků do krabice-teda házeli páníkové a my psi museli ležet v odložení.Musím říct,že panička se teda mockrát netrefila/omlouvá jí jen to,že přišla z noční/a tak mi zkazila mé dobré umístění.Ale já jí to velkoryse odpustila.Nakonec jsme si ještě trochu zacvičili,rozdali se dárky-naštěstí byli pytlíčky plné pamlsků a tak se mi vybíralo docela lehce,rozloučili se s kamarády a šlo se.Cestou k autu jsme se ještě trochu proběhli-teda nejspíš proto,že panička už měla uplně mokro v botách a byla jí trochu zima,ale já byla uplně spokojená.V autě jsem si pěkně zdřímla.doma vyžebrala pár pamlsků z toho vyhraného pytlíčku a zatímco panička odešla do práce/no z něčeho ty granulky platit musíme/já odešla do postele a krásně až do rána odpočívala.A zdály se mi opravdu hezké psí sny
5-6.12 Tenhle víkend byl opět ve znamení cvičení.V sobotu jsme vyrazili na Břevnov,kde jsem si docela pěkně zacvičila,vyzkoušeli jsme že střelbu na cvičáku vcelku dobře zvládám a tentokrát jsme šly i na zadržení.Musím říct-povedlo se mi.V neděli panička zjistila že prší a nejspíš by se na cvičení vykašlala.Jenže/naštěstí pro mně/jsme měly objednané konzervičky a taky byly dohodnuté s paničkou od Ríši,že mu nafotíme vánoční fota.Takže jsme sbalily,panička se oblékla jak když jede na Sibiř a mohlo se vyrazit.K cvičáku se tentokrát jelo autem,což mne trochu zmátlo.Autem totiž jezdíme na obrany a tak jsem hned začala štěkat a hledat figuranta.No nebyl tam/dokonce obrany dnes vůbec nebyly/a tak jsem se nechala přesvědčit na procházku do lesa.Tam jsme potkaly Ríšu a trochu jsme si zaběhali.Pak už se šlo cvičit.Chůze,odložení,překážky-šlo nám to dobře i když díky vytrvalému dešti jsme za chvilku vypadali jak zmoklé slepice a paničky navíc ještě byli trochu od bahna/nechápu,že se můžou tak zmazat/Na stopu se počasí umoudřilo a dokonce vysvitlo i sluníčko.Nejdřív šel Richard.No kdyby mu to panička nekazila tak stopoval hezky.Nevím proč si ty naše vždycky myslí že vědí kudy vede stopa.Vědí houby/bych je chtěla vidět jak si vystopují večeři/a ještě nás táhnou tam,kde si myslí že je stopa/samozřejmě že většinou je uplně někde jinde/-jo jak tohle dobře znám.Naštěstí děláme ted cizí stopy,takže mi do toho panička kecat nemůže.První usek se mi moc nepovedl,ale potom už jsem šla dobře,předměty zalehla a dokonce se ani neztratila na lomech.Takže panička spokojená a já mám zas na chvilku klid.Pak jsme se vrátili na cvičák a paničky vytáhli vánoční čepici.Jo tak to já už věděla co nás čeká/fotila mne takhle loni/,ale nestihla jsem Ríšu varovat.Paničky se na něj vrhly,narvaly mu čepici na hlavu a fotily.Ještě se u toho náramně bavily-no chápete to?Pořád říkám že normální asi fakt nebudou.Ale musím říct,že Ríša v ní vypadal kouzelně-nakonec mrkněte na jeho stránky www.risaboxer.websnadno.cz a sami uvidíte..Pak jsem byla vyfocena já/nechápu,že jí to baví/a jelo se.Ještě jsme se prošly po poli,přinesla jsem pár aportů,na zahradě zkontrolovala,jestli tam zas nejsou ty drzé kočky a jelo se domů.Víkend byl zas super a už se moc těším na příští týden.Bude totiž vánoční besídka se soutěžemi o ceny.Doufám že budou k jídlu!
28-29.11 V sobotu jsme se vydaly na chatu.hned po příjezdu jsem zjistila,že na zahradě je vetřelec a to kočka.samozřejmě jsem jí patřičně prohnala,aby pochopila,že zahrada je jen a jen moje.Pak jsme šly na procházku,udělat si krátkou stopu a objednat mé konzervy k naší cvičitelce Rence.Jenže bohužel pro mne na cvičišti právě probíhala hodina štěnat a pokročilých začátečníků a my dostaly nabídku přidat se.A co myslíte-panička toho hned využila a já chudák místo procházky musela cvičit.Ale nakonec to byla celkem zábava a ty pamlsky co dostávám za cvičení taky nebyly k zahození.Pak mi panička udělala stopu s pěti lomy a musím říct,šlo mi to/příště ale musím vymyslet nějakou blbinu,aby si panička moc nezvykala/pak jsme se ještě prošly a už se jelo domů.Já zalezla spinkat a panička šla pracovat.Jo,někdo na ty mé granule holt vydělávat musí.
V neděli hned jak panička přišla vzala mne do parku.Ale jen na chvilku,což mne fakt naštvalo.Celou noc je pryč a pak tohle.Ale než jsem si rozmyslela jestli se mám urazit nebo radši pomstít zjistila jsem,že vyndavá batoh.A to se vždycky někam jede,takže jsem pomstu odložila..Vyšly jsme a já radostně zamířila k autu.Ovšem zrada,byla jsem dána na vodítko a vyrazily jsme.Tak to mne trochu naštvalo,ale po zjištění že jdem do metra jsem ožila.Metrem já totiž jezdím moc ráda i když panička říká,že na schody nastupuju jak pes filipes.No jen at si to zkusí lézt se čtyřma nohama na eskalátor..Vystoupily jsme na Butovicích a šly směrem k Hypernově.Tak to už jsem byla fakt zmatená.panička se nejspíš nadobro zbláznila a táhne mne na nějaký vánoční nákup...Jak to bylo dál?Čtěte v sekci Výlety a jiné psí akce
22.11 Víkend byl opravdu náročný.V sobotu jsme vyrazily na cvičák na Břevnov.I když jsme tam už dlouho nebyly cvičení i obrana mi šly docela dobře a určitě tam přes zimu zajdem častěji.Když nic jiného tak je to aspon blízko.Neděle byla ve znamení cvičení v psi skole Remis. www.psiskolaremis.cz Ráno jsme vyrazily brzo,na chatě panička přendala věci do batohu a šlo se na pole.Hned jsem viděla kamarády/teda přes tu mlhu spíš cítila/a začala se na cvičení těšit.Při poslušnosti jsem chodila krásně s hlavou nahoru,kladina i ačko taky ukázkově-prostě mi to šlo.Taky musím říct,že tohle cvičení mne bavilo víc než na cvičáku.Jednak nemusím mít košík a taky je tady větší legrace.Pak následovala stopa.Šla jsem cizí,s 5 úseky a lomy-nejmín 30.minut starou.A řeknu vám-fakt mi to šlo.Dokonce jsem byla pochválena za nejlepší stopu.Mezi námi-cizí stopa má jednu výhodu-panička neví kudy vede/ne že by to u té vlastní věděla/a tak mi do toho nekecá.Po stopě jsme si dali krátkou pauzu společně s Ríšou/mimochodem cvičil taky ukázkově/a pak už přijel figurant.A to já jsem k neudržení,takže plánovaný piknik na lavičce paničky jaksi nestihly.Nejdřív byl na řadě Ríša.Kousal krásně a naučil se i revír,takže z něj jeho panička měla opravdu radost.My jsme dělaly obranu podle ZVV1 a mně to teda šlo/paničce už mín,protože dlouho nečetla zkušební řád a při její skleroze.../Jen ty výskoky na rukáv budu prý muset zlepšit.No jo,když já jsem velká/panička teda tvrdí že tlustá,ale to kecá/a tak mi chvilku trvá než to tělo rozhýbu.V druhém kole jsme trénovali náskoky na rukáv a zadržení.Prostě super zábava.Pak jsme se rozloučily s Ríšou/jeho paničce Andree děkujem za natočení obran/a pěšky došly na chatu.Tam jsem ještě prohnala veverku a jelo se domů.Řeknu vám,víkend byl super,ale jsem docela ráda že zítra panička jde pracovat a já budu moct nerušeně odpočívat.No samozřejmě-v její postýlce.
20.11 Panička ted měla delší volno takže jsme včera podnikly vycházku na Dívčí Hrady.Bylo to super,dokonce jsem si našla užasnou gumovou pískací hračku/no už teda mc nepískala/a pořád jsem jí chtěla házet.Ovšem panička se opět ukázala v pravém světle a hračku mi cestou tajně/to si jako myslí že to neodhalím/vyhodila.Že prý byla rozkousaná!!To sice byla,ale mně se líbila!Dnes jsme spolu s kámoši Majkym a Bojarem prošli Drahán.Tam i zpátky jsme to vzali přes Stromovku,kde je vždy plno pejsků a zábava.No dost mne to zmohlo-hlavně ta cesta plnou tramvají/to aby jeden pořád koukal jestli mu nešlapou na tlapky nebo na ocas/ takže se loučím a jdu odpočíva
